Nadeje chodi po spickach

Ivan Jergl, Illustrated by Filip Facincani

Proc si Jerglovy povidky davat do hlavy? pta se v uvodu knihy Jachym Topol. Povidky brnenskeho spisovatele, publicisty a prekladatele pisiciho na voziku o lidech semletych a ztrapenych uz v detstvi, texty o pekle bezneho zivota, ve kterych se o meznich zivotnich situacich a tabuizovanych tematech pise nekdy az s drastickym naturalismem a jindy s nadeji skrytou do sarkastickeho vtipu ci poetickeho obrazu. Prvni dva oddily knihy davaji nahlednout do sveta tezce zdravotne postizenych lidi, treti oddil ukazuje tematickou i stylovou siri autorova zaberu, v jehoz stredu zajmu je vzdy naha a pravdiva vypoved o hloubce a hranicich lidstvi, ktera je predkladana prostrednictvim pribehu postav zijicich casto na periferii spolecenskeho zajmu.